Dne 14. ledna se konala v Berlíně jedna z největší levicových akcí v Evropě, LLL demonstrace (Lenin, Leibknecht, Luxemburg), pořádající se každý druhý víkend v lednu, jíž se i tento rok zúčastnily tisíce levicových aktivistů, pokrokových obyvatel i mladých revolucionářů z celé Evropy. Hlavním cílem této akce bylo uctění památky revolučních bojovníků Karla Liebknechta a Rosy Luxemburgové, zakladatelů komunistické strany v Německu, jež byli 15. ledna 1919 brutálně zavražděni jednotkami Freikorps. Mezi další cíle patřila manifestace antikapitalismu, antifašismu, antiimperialismu a protiválečných hnutí v Evropě.
Naše cesta započala již v sobotu v devět hodin ráno, kdy členy KSM, KSČM a Levé Perspektivy odvezl z Prahy autobus na několikahodinovou cestu do sousední země, s níž sdílíme nejdelší hranici. Ubytováni jsme byli v malebném kempu u jezera Störitzsee, jež se nacházel uprostřed lesů, čtyřicet kilometrů od hlavního města, což nám sice zajišťovalo soukromí a relativní klid, ale zároveň nás trochu izolovalo od okolního prostředí. Nicméně náš pobyt tam byl velmi příjemný a i strava byla velmi chutná, což se upřímně dost často nevidí.
Samotná událost započala v neděli ráno pochodem začínajícím tradičně u Frankfurtské brány a končícím u hřbitova na Friedrichsfelde. I přes chladnější počasí a silný vítr všichni účastníci pochodu projevovali jisté nadšení, což dokazovalo skandování revolučních hesel, prozpěvování písní v mnoha jazycích i zdravení místních obyvatel, jež zvědavě, nikoliv však nepřátelsky, shlíželi z oken na dav pochodující ulicí. V průvodu, kromě mnoha delegací s transparenty či bannery, bylo možno spatřit i alegorické vozy, z niž se často ozývaly revoluční písně, pokud je bylo přes hlučení davů vůbec slyšet, neboť mnohé delegace používaly technologická zařízení, aby zajistily co možná nejvyšší slyšitelnost svých poselství.
V průvodu byl rovněž pěkně vidět široký ideologický záběr pozvaných skupin, neboť na akci bylo možné spatřit vedle sebe různá mírová hnutí, feministická hnutí, hnutí za práva LGBT a zároveň mládežnické organizace levicových stran, národně osvobozenecké strany a levicové strany samotné. Z domácí scény velké kontingenty postavila, SDAJ (Socialistická dělnická mládež Německa), MLPD (Marxisticko-leninská strana Německa) a její mládež REBELL, Die Linke a Antifašistické akce. Ze zahraničích organizací dorazila velmi početná delegace z Turecka, zastoupena HDP (Lidově demokratická strana) a několika komunistickými stranami, jmenovitě TKIP (Komunistická dělnická strana Turecka) a MKP (Maoistická komunistická strana Turecka a severního Kurdistánu). Z dalších organizací by stály za zmínku KNE (Řecká komunistická mládež) nebo delegace komunistů z Itálie, Rakouska či jiných zemí.
Akce proběhla relativně poklidně, nedošlo k žádným konfliktům s odpůrci, jejichž přítomnost byla minimální, ale zato se udál incident s policií, která napadla a zatkla kurdského soudruha údajně kvůli materiálům s Abdullahem Öcalanem, kurdským vlastencem a národně osvobozeneckým bojovníkem. Za kurdské soudruhy se postavili další demonstranti, takže došlo k narušení plynulosti pochodu, jež se naštěstí ukázalo být dočasné a akce mohla pokračovat dále i přes další provokace ze strany policie.
Pochod byl zakončen na pohřebišti, kde následovala další část programu - pokládání rudých karafiátů na hrob hrdinů. Po pietě měli aktivisté možnost si projít stánky s propagačními materiály, případně si nějaké zakoupit, porozprávět se s kolegy ze zahraničí či si vyslechnout si projev některého z delegátů, jež využil uklidnění se situace k sdělení menšího množství nesmírně zajímavých informacích. Poté byla společná část demonstrace zdárně ukončena a my se připravili na cestu k domovu. Demonstrace byla tento rok úspěšná a členové KSM se již teď těší na další ročník této významné události.
Fotogalerie
