BRNO - Mimořádné zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje má 28. března schvalovat zprávu o uplatnění Zásad územního rozvoje v případě trasování dálniční a silniční sítě v Brně a okolí.
Severojižní rychlostní komunikace R43 Brno - Svitavy je v názorovém mlýně již skoro sto let. Stejně tak dlouho, jako řešení přesunu brněnského hlavního vlakového nádraží. V terénu začala vznikat tato dálnice v době konce první ČSR. Rozestavění se dočkala za Protektorátu Böhmen und Mähren jako zamýšlená dálnice Vídeň - Brno - Svitavy - Kladsko - Vratislav. Po bitvě u Stalingradu ale tzv. Hitlerova dálnice upadla na desítky let do spánku. Myšlenky její stavby opět ožily v 70. a 80. letech minulého století. Dodnes se zmítají ve tvorbě desítek projekčních variant tras R43, z nichž každá má příznivce a současně každá budí vlnu nespokojenosti odpůrců, kteří uplatňují argumenty až fantazijního, přeludného rázu. Pokud 65 jihomoravských krajských zastupitelů vybere v březnu některou z odborníky doporučovaných variant, mohou letos v září schvalovat její aktualizovanou verzi.
Plánovači tohoto díla přiznávají, že uskutečnění jakékoliv z variant dálniční nebo rychlostní silniční sítě v okolí čtyřistatisícového Brna pomůže řešit tomuto městu zoufalou dopravní situaci v přeplněných ulicích. Abstrakt II. etapy územní studie silnic a dálnic metropolitní rozvojové oblasti Brno doporučuje prověřit jako nejlepší varianty D3, S1 a S10 (v Bystrcké variantě skrz západ Brna). A to jako rychlostní silnice (S) s povolenou rychlostí jízdy do 110 km v hodině nebo jako dálnice (D) s hlučnějším provozem při povolené rychlosti jízdy do 130 km v hodině. Také se zkapacitněním úseku dálnice D1 pod Brnem mezi Kývalkou a Holubicemi o další jízdní pruhy. Odborníci dokončují též zpracování varianty S10, která zahrnuje mj. stavby silničního obchvatu Rosic a Zastávky u Brna či lepší řešení dálniční křižovatky u motorestu Rohlenka. Členové jihomoravské samosprávy mají rohodnout, která z doporučených dopravních tras je lepší a která má být napříště sledována v dalším rozpracování územní studie Zásad územního rozvoje kraje.
Předseda klubu komunistických zastupitelů jihomoravského kraje Stanislav Navrkal uvedl: "Ze svých názorů a zásad, pokud jde o směrování R43, jsme neslevili. Po konzultaci s OV KSČM Brno-venkov, přes jehož území tato rychlostní komunikace rovněž prochází, zastupitelé Jihomoravského kraje za KSČM jsou od prvopočátku pro stavbu ve stopě v době války rozestavěné německé dálnice s průtahem skrz Brno-Bystrc. Ukázalo se, že po dvaceti letech lavírování s trasami je námi vytrvale prosazovaná varianta opět ta nejefektivnější, tedy vůbec nejšetrnější způsob řešení dopravní situace na Brněnsku."
Rovněž komunistický krajský zastupitel a manažer Mikroregionu Ivančicko Bohumil Smutný z Ivančic doplnil: "Mikroregion Ivančicko již od svého vzniku usiluje o to, aby vznikl obchvat Rosic, Tetčic a Neslovic napojený na dálniční přivaděč Kývalka a řešil tak zlepšení dopravní dostupnosti Ivančic (které nemají směrem k Brnu vyhovující silniční síť), což značně limituje i další rozvoj našeho regionu. Považuji proto tento rozvojový záměr silniční sítě za pozitivní. Avšak současně v představené optimální variantě vidím problém, že trasa budoucího obchvatu končí u Neslovic a už v ní chybí pokračování dál jako obchvat města Ivančice a vytvoření propojení směrem na jihovýchodní silniční síť Brněnska. Zvlášť hojně užívaná krajská komunikace II/152 mezi Ivančicemi a Moravskými Bránicemi je v současné době ve velmi špatném stavu a je nebezpečná, vzhledem k tomu, že tuto komunikaci využívá i spousta cyklistů."
Fotogalerie
