BRNO - Pietní shromáždění občanů k 74. výročí osvobození moravské metropole od fašismu 26. dubna 1945 Rudou armádou se konalo na Čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně.
Na tomto místě pochovaným více než 3600 sovětským osvoboditelům a 1500 padlým vojákům Rumunské královské armády vzdali hold členové delegace Generálního konzulátu Ruské federace v Brně, Mětského výboru KSČM, Rusko-české a Česko-ruské společnosti, Levicového klubu žen Dobromysl, Vlasteneckého sdružení antifašistů, občanského sdružení Ochrany památníku osvoboditelů z jara 1945, Česko - kubánské společnosti, Matice Čech, Moravy a Slezska aj.
Mladá symatizantka Silvie Kocanová v hravní projevu připomenula, jak jednotky 2. ukrajinského frontu maršála Malinovského zaútočily 26. dubna 1945 ze tří stran na Brno. Už v 10:30 hodin zavlála českolovenská vlajka nad Zemským úřadem na Žerotínově náměstí. Kolem poledne se vzdala německá posádka hradu Špilberk a do večera se vojákům podařilo osvobodit převážnou většinu města. Na počest vítězství. Týž den večer v 21 hodin vypálilo v Moskvě na počest osvobození metropole Moravy 224 děl dvacet salv.
Kocanová dále uvedla, že Rudá armáda bojovala na území Československa 235 dnů, svoji osvobozovací misi zahájila na podzim 1944 v Karpatech a vítězně ji ukončila v květnu 1945 v Praze. Za toto období postoupila do hloubky 800 kilometrů. Tyto boje si vyžádaly citelné oběti - 144 000 zabitých Rudoarmějců. Sovětský svaz i mezinárodní komunistické hnutí vyhrálo díky svému suverénnímu vedení, dobré strategii a obrovské hrdinné odvaze lidí.
Po rozpadu SSSR nastalo běsnění k útlumu úlohy Sovětského svazu na porážce fašismu. Začalo i období zesměšňování a očerňování socialismu. Lze vidět útoky na symboly Velké vlastenecké války současně s oslavou těch, kteří během války kolaborovali s fašismem. "Je teba vědět, že SSSR byl do této války zavlečen. Dělal co mohl, aby uzavřel s ostatními státy smlouvu o kolektivní bezpečnosti a zajištění míru. Západoevropské stát to odmítly a pokračovaly v tolerování fašistického Německa se snahou nasměrovat Hitlera v náporu na východ. Sovětský svaz zůstal osamocen a v této situaci byl nucen uzavřít s Německem pakt o neútočení. Musel zvolit tuto tolik kritizovanou taktiku. Svojí odolností a bojovou schopnotí pak dokázal zvrátit všechny předpovědi o svém brzkém konci. Útočníka drtil v bitvách o Moskvu, u Stalingradu, u Kurska či v bitvě o Berlín. V každé z těchto bitev padlo více než jeden milion mužů. Ztráty byly strašné. Sovětská armáda postupně ničila mýtus o německé neporazitelnosti. Proč tak dlouho nevznikla tzv. druhá fronta v Evropě," tázala se dál Kocanová a pokračovala: "Až do konce války se Velká Británie a USA nevzdávaly svého přání a pokusů uzavřít smlouvu o porozumění s Hitlerovským Německem, aby mu daly volnost a možnost soustředit svoje síly na východní, tedy na sovětskou frontu. Mohl by na ni přesunout proti Sovětům 176 z 252 vojenských divizí. I bez toho 80 procent německých sil se soustředilo na východě mezi Barentsovým a Černým mořem. Dlouho odkládaná druhá fronta v Evropě byla otevřena až 6. června 1944, aby Sovětský svaz neosvobodil celou Evropu." SSSR ztratil ve válce 27 milionů lidí. Třetina sovětského území byla zpustošena, nepřítel zničil 17 000 měst a 70 000 vesnic. Šest milionů domů bylo rozbito. Pro srovnání V. Británie s USA ztratily jen 40 000 vojáků.
"Dětem ve školách je nezbytné trvale připomínat, že našim spojencem a osvoboditelem byl Sovětský svaz a nepřítelem bylo nacistické Německo. A nikoliv naopak, jak to někdy děti slýchají od autorit, které se snaží revidovat dějiny 20. století dle svých okamžitých potřeb. Válce předcházela Mnichovská dohoda, která vyhnala čtvrt milionu Čechů z jejich domovů ve Wehrmachtem obsazeném českém pohraničí, dalších 100 000 Čechů pak nacisté vyhnali v českém vnitrozemí z enkláv, ve kterých si zřídili svoje střelnice atp. Válka přinesla smrt více než 360 000 Čechům a Slovákům. Je třeba připomínat zvláště mladým zlikvidované a vyhlazené české vesnice Lidice, Ležáky, Javoříčko, Ploštinu a mnohé další. To vše přecházelo odsun Němců z osvobozeného Československa z rozhodnutí vítězných spojenců. Někteří zájemci u nás ale od r. 1989 stále živí problém se Sudetskými Němci. V r. 2015 tak schválilo Zastupitelstvo města Brna Deklaraci smíření a o společné budoucnosti se Sudetskými Němci. K tomu vedení Brna vyjádřilo upřímnou lítost nad událostí z 30. května 1945 a dny následujícími s odchody tisíců brněnskýh Němců do Rakouska s uplatněním principu kolektivní viny či užívaného jazyka. Co tomuto odsunu pro český národ významného a fatálního předcházelo, o tom se již nemluví. KSČM se proti těmto akcím účelového přepisování historie uplynulého století každoročně ohrazuje. Pochody Sudetských Němců z Pohořelic do Brna organizuje Magistrát města Brna. Pošlapává tím památku obětí nacistického teroru," vyložila Kocanová.
Dále v jejím referátu zaznělo, že od konce 2. světové války bylo vyvoláno na naší planetě mnoho válečných konfliktů, většinou v ekonomickém zájmu. Státy NATO tak "vyvážely demokracii" např. do Lýbie, Iráku, Sýrie, Afghánistánu. Zůstala po nich země plná násilí a chaosu. Česká elita minulý měsíc si připomínala výročí vstupu ČR do vojenského Severoatlantického paktu, avšak neuvedla, že NATO často jedná bez mandátu OSN, je nástrojem agrese a bezprostředního ohrožení míru. O této skutečnosti svědčí i jeho tolerance fašismu. Pobaltské státy jsou prostor, ve kterém aliance připravuje válka proti Rusku.
Členské státy NATO se zvázaly vydávat dvě procenta svého HDP na zbrojení. Kdyby k tomu došlo, jejich výdaje na armádu by se zvětšily o 40 procent. Dle porovnání výše rozpočtu vydávaného na zbrojení mezi USA a Ruskem je možné usoudit kdo se chystá na válku a kdo buduje přiměřený obranný systém. To vše 74 let po ukončení 2. světové války. Možná jsme na prahu příštího světového válečného konfliktu. Proto je nezbytné na 2. světovou válku a její oběti vzpomínat a na celém světě usilovat o zachování míru - konstatovala Silvie Kocanová.
Kulturní vložku na tomto pietním shromáždění občanů vytvořily členky Levicového klubu žen Dobromysl.
Ataše Generálního konzulátu RF v Brně Georgij Akajomov v projevu konstatoval, že v Brně zahynulo při jeho osvobozování od fašistů přes 4500 Rudoarmějců, 1200 Brňanů a 70 rumunských vojáků a důstojníků. Bez tohoto úsilí sovětských a československých jednotek, armád jejich spojenců by nebylo možné počítat s osvobozením Československa a dalších zemí od "hnědého moru." Ataemov zdůraznil: "Společný boj našich národů proti fašistům nás vždy bude spojovat. Každá ruská rodina vzpomíná na svého hrdinu - otce, bratra, dědu, kteří bojovali za svobodu své vlasti. Pro občany Ruska i ČR zůstávají tyto dny nejsvětější. Válka se dotkla každého. Zachovejme historickou pravdu a předávejme ji mladším generacím. Je to jeden z prostředků ze způsobů boje proti současným pokusům o obnovu fašismu. Tato paměť je imunita proti katastrofickým chybám a opakování historických tragedií minulosti." Atašé poděkoval členům vlasteneckých organizací a občanům za zachování památky sovětských vojáků a důstojníků v posledních dnech války v Evropě, kteří přišli o život v bojích na území Československa. Padli, abychom mohli žít," uzavřel.
Účastníci shromáždění na Čestném pohřebišti sovětských a rumunských vojáků na Ústředním hřbitově v Brně si poté vyslechli působivé kulturní pásmo Svatá válka.
Předseda brněnské městské organizace KSČM Martin Říha poděkoval přítomným za účast a sdělil jim svůj zážitek z užívání sociálních sítí, kde zaznamenal obrovské snahy o přepis dějin. Historičtí američtí vojáci i s historickou vojenskou technikou z 2. světové války oslavovali v české metropoli osvobození Prahy. "Klad jsem si otázku: Kdo vlastně osvobodil na jaře 1945 Prahu? My všichni tady víme, že to byla Rudá rmáda stejně tak osvobodila převážnou část území Českloslovenska. Všechny snahy o účelovou úpravu dějin podle potřeb zájemců by měly být zapovězeny!" Říha informoval, že 1. června letošního roku půjde opět pochod Sudetských Němců a jejich příznivců z Pohořelic do Brna. Vyslovil důrazný nesouhlas s takovým provokačním počínáním!
Říha dále pozval zájemce na oslavu 1. máje, která bude tentokrát v zahradním vnitrobloku na Starém Brně v ulici Zahradnická (Poříčí, Křídlovická). "K oslavě Svátku práce tradičně na Moravském náměstí jsme nedostali povolení. Prý tam bude rekonstrukce náměstí," řekl. Pozval i na další akci - připomínku 74. výročí osvobození osvobození Československa u pomníku Rudormějce 8. května ve 12 hodin na Moravském náměstí v Brně. Rovněž tak na pietní akt v 9 hodin 9. května na Českém pohřebišti na Ústředním hřbitově v Brně.
Fotogalerie
