Ivo Pojezný: Věřím, že rozhodnutí nesníží úroveň vzdělání národa

29. 1. 2020

Projev Iva Pojezného na 40. schůzi Poslanecké sněmovny 28. ledna 2020 k školskému zákonu. 

Dámy a pánové, pěkné odpoledne.

Dovolte, abych pokračoval v té řeči, která bohužel byla přerušena. Chci říct tedy, že ne vše, co se přerušuje, je příjemné, zvláště, když jste v polovině projevu, ale když to bylo přerušeno vánočními svátky, tak to není až tak zlé. Já jsem hovořil o odborném názoru velmi fundovaného člověka, který učí matematiku a anglický jazyk, člověka, který je deset let spolupracovníkem při vytváření hodnocení a validaci didaktických testů, certifikovaný hodnotitel ústní zkoušky z anglického jazyka, člověka, který dělal předsedu mnoha maturitních komisí a v současné době je i maturitním komisařem. Velmi zkráceně řeknu, hovořil nejen o matematice, ale také českém jazyce a cizím jazyce. On sám se staví proti změně hodnocení ať už z těch důvodů, že současné testy jsou mezinárodně porovnatelné, odpovídají mezinárodním standardům. Jednoznačně řekl, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se aktuálně snaží o to, aby se písemné práce a ústní zkoušky vrátily do profilové části, což naprosto postrádá logiku ucelenosti všech tří dílčích zkoušek a to se potom v následujícím projevu budu snažit také prokázat.

Ta poslední část, o které jsem mluvil, byla o matematice. On sám hovoří o tom, že maturitní zkouška z matematiky není až tak problematická, de facto šikovný deváťák potom, co zvládne matematiku, by na těch 33 %, čili na čtyřku bez problému zvládl maturitní zkoušku. A řekl jsem v neposlední řadě, že dostatek hodin na matematiku tak, aby tato matematika zůstala povinná i nadále. Studenti nebo žáci proberou tedy vše, co obsahuje katalog požadavků. Je tedy pouze na nich samotných, jak k matematice přistupují a zda se matematiku učí nebo ne. Žel mnozí mají pocit, že se do matematiky dá naučit podobně jako do dějepisu či jiných předmětů, tedy tak, že si něco přečtou nebo že se podívají a potom, že klidně tuto látku nějakým způsobem "okecají". Že se mohou učit jen tím, že se na příklady vypočítané dívají. Ale každý, kdo matematiku studoval, každý, kdo ji učil, ví moc dobře, že tak to není, že se musí vysedět. To znamená tak, že si osvojené učivo - že si k tomu sedne a propočítává si sám různé příklady na základě toho, co se naučil. Myslím, že o tom hovořil také pan kolega Zahradník. Je to tedy tak, máme tady hudebně vzdělané kolegy, je to tedy tak, jako například na hudební nástroj. Není možné jenom hudbu poslouchat, dívat se , jak se na něj hraje, ale musíte si k tomu nástroji sednout, vzít do ruky a denně cvičit, abyste něčeho dosáhli. V tom je ta matematika trošku specifičtější oproti jiným předmětům.

Pokud by se ovšem něco mohlo měnit, a souhlasím s paní kolegyní Valachovou, ať se změní třeba nařízení vlády o stanovení oborů, které budou povinnou maturitu z matematiky mít. Ale rozhodně není rozumné vylévat vaničku i s dítětem, což současný návrh Ministerstva školství dělá. A ještě navíc pod touto rouškou chce změnit i český jazyk a literaturu a cizí jazyk. Ostatně tak, jak někteří žáci a studenti nechtějí maturovat z matematiky, tak najdeme studenty, kteří mají problémy s českým jazykem a samozřejmě i s cizím jazykem. Bude to znamenat do budoucna, že budeme zvažovat, zda maturovat z českého jazyka nebo z cizího jazyka? Já doufám, že ne. Podle mne by každý úspěšný maturant měl mít své vysvědčení postavené pevně na trojnožce český jazyk, matematika, cizí jazyk v minimální státem stanovené úrovni. Současný gymnazisté a lyceisté ekonomického lycea, pedagogického lycea, zdravotnického či technického lycea, kteří jsou dnes ve třetím ročníku, a za necelý rok, myslím, že to bude koncem tohoto roku, budou podávat přihlášky k maturitě, teď žijí ve velké nejistotě, přestože se na celou tuto skutečnost, že budou maturovat z tohoto trojlístku, chystají podobně jako druhé a první ročníky. O všem se má rozhodnout tady v Poslanecké sněmovně a třeba, což bych si rozhodně nepřál, se jim kompletně mají změnit pravidla, z čeho mají maturovat i jakým způsobem. Těsně před zkouškou něco takového není fér. Já jsem dostal na své vystoupení té první části v loňském roce několik reakcí v mailu. Většina těch reakcí byla od studentů, kteří byli proti tomu, aby se povinně maturovalo z matematiky. Jeden z těch studentů se držel asi hesla, že drzé čelo je lepší než poplužní dvůr. Chtěl ode mě pouze smysluplnou odpověď, tedy tu, kterou chtěl sám slyšet. Ti ostatní, těm musím vzkázat, že buď mně psali tento mail někde na rande jedním prstem, ale chci jednoznačně říci, že budou mít nejen problémy s matematikou, ale také s českým jazykem.

V cizím jazyce mně nikdo nenapsal. Nicméně jsem dostal taky dopis od další velmi fundované osoby, od členky Asociace metodiků cizích jazyků AMATE, členky expertních týmů CERMAT i Národního ústavu pro vzdělávání, učitelky angličtiny na gymnáziu, která se dlouhodobě zabývá problematikou státní maturitní zkoušky z cizích jazyků. Vy jste dostali nakonec ten mail možná také. Nevím, jestli ve stejné podobě, ale určitě tam byla reakce právě a máte k maturitní zkoušce z cizího jazyka. Nejen, že mně poděkovala za vystoupení, ale píše:

Většina diskutujících se zabývala pouze otázkou zrušení či nezrušení povinné maturity z matematiky. Váš příspěvek jako jediný upozorňuje na závažná rizika, spojená s redukční státní maturitní zkoušky z cizích jazyků pouze na didaktický test. Státní maturita v současné době testuje u cizích jazyků komplexně jak dovednost porozumět psanému a mluvenému textu, tak i dovednost v cizím jazyce psát a mluvit.

Novela zákona toto komplexní testování nesystémově rozbíjí, ponechává v rukou státu pouze didaktický test, tedy formou zaškrtávání správných odpovědí dokáže testovat jen pasivní porozumění. Hodnocení schopnosti aktivní aplikace jazyka, tedy mluvení i psaní, by bylo přesunuto stoprocentně do kompetence škol. Od učitelů cizích jazyků se tedy očekává, že sami připraví písemnou i ústní zkoušku na požadované úrovni, sami si ji definují a sami si definující hodnotící kritéria pro tyto zkoušky. A sami rozhodnou o tom, jaké budou požadavky na jejich splnění.

Tato novela nejen neumožňuje určit v rámci státní maturity dosaženou úroveň řečových dovedností v cizím jazyce, navíc přesouvá ústní a písemnou zkoušku z cizích jazyků zcela do kompetence škol v době, kdy nejsou vytvořeny dostatečné podmínky k tomu, aby k takové nesystémové změně mohlo dojít.

Novela školského zákona má totiž přesunout odpovědnost za komunikační část maturity z cizích jazyků do škol v době, kdy:

za prvé, více než třetina, přesně 34,6 % učitelů cizích jazyků na středních školách, kteří budou maturitu připravovat a realizovat, vyučuje jazyk bez příslušné aprobace, tedy bez garantované odborné způsobilosti. O tomto nakonec hovoří výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2018 - 2019 a bohužel vývoj aprobovanosti má podle zpráv České školní inspekce klesající tendenci.

Za druhé, učitelé nejsou na tuto změnu, která by měla nastat již od příštího školního roku, vůbec připravováni.

Za další, na většině středních škol s maturitními obory se před zavedením státní maturity z cizího jazyka nematurovalo, ani aprobovaní učitelé cizích jazyků nemají zkušenosti s přípravou maturitní zkoušky.

Za poslední, nepřipravuje se žádná podpora učitelů.

Státní maturitní zkouška z cizího jazyka v současné podobě vyhovuje učitelům i žákům, budoucím zaměstnavatelům dává informaci o minimální dosažené úrovni cizího jazyka. Všechny části zkoušky jsou odborně připravovány a dodržení požadovanou úroveň. Stížnosti na nepřesnosti, nejasnosti či dokonce chyby v jednotlivých částech zkoušky se v případě maturity z cizího jazyka po celou dobu neobjevily. V příloze nám paní učitelka uvádí stanovisko a máte Asociace metodiků cizích jazyků, hlavní důvody, proč považujeme zachování státní maturitní zkoušky ve stávající podobě za zcela zásadní. Vy jste dostali dvě přílohy. Dostal to každý, takže si myslím, že ten, kdo chtěl se s tímto seznámit, se taky seznámil.

Na závěr mi dovolte velmi krátce, jelikož jsem z oblasti, kde učitel národů Jan Amos Komenský byl před takřka čtyři sta lety ordinován za kněze, v Žeravicích, v krásném městečku na Kyjovsku, tak věřím, že naše rozhodnutí nakonec nebude takové, aby snížilo a snižovalo úroveň vzdělání našeho národa.

Děkuji za pozornost.

Autor: 
Mgr. Ivo Pojezný, poslanec PSP ČR