Na téma: První pololetí letošního roku v mezinárodní i domácí politice - a co dál? se zaměřil tradiční veřejný Diskusní čtvrtek ideově výchovné komise Městského výboru KSČM v Brně. Funkce přednášejícího se ujal člen MěV KSČM Václav Fišer. Zastoupil ohlášeného historika a publicisty Josefa Skálu, který tu dobu řešil naléhavé úkoly v hlavním městě.
Program otevřel Fišer připomenutím vybraného sledu událostí první poloviny roku 2023 počínaje 1. lednem, připomínajícím již 30. výročí „obnovení samostatného českého státu“ a konče poslední mezinárodně významnou událostí, kterou se stala tzv. „Prigožinova vzpoura“. Témat, následně podrobených otevřené diskuzí mezi téměř 40 přítomnými posluchači, včetně nestranické veřejnosti, byla řada. Větší ohlas vyvolala namátkou problematika vývozu obilí z Ukrajiny, prý hladovějící Africe. Obilí, které koupili Američané, se však k hladovějícím nedostalo, protože uvázlo ve východních státech EU a navíc ve tvrdě kritizované kvalitě. Slovensko, Polsko a Maďarsko protestovalo, že nechce ukrajinské obilí kontaminované zakázanými látkami. Jen v ČR byli zodpovědní funkcionáři potichu ve snaze uplatnit špatné obilí v tuzemsku.
Z rokování Diskusního čtvrtku dále vyplynulo, že předlužený západní svět se pohybuje na hraně finannčního krachu. Stalo se veřejné tajemství (je veřejné, ale nemá se o něm mluvit), že Ukrajinské dluhy mají platit evropské státy, zatímco USA jim „zajistí vojenskou bezpečnost“ (rozuměj – budou tam jen dál dodávat svoji vojenskou techniku). V širších souvislostech bylo diskutováno i vyřazení podmořských plynovodů Nord Stream, v jehož důsledku se především závislost západní Evropy na dovozu plynu z Ruska obrátila v závislost na USA.
Stranou zájmu samozřejmě nezůstala Dohoda ČR s USA o obraně, jejíž významná nebezpečí pro suverenitu ČR vláda úporně bagatelizuje. Upozorněno bylo na právě přijaté novely vojenských zákonů, které však rizika plynoucí z dohody umocňují. Odmítnout je třeba také teze, že uzavření dohody je spojeno se „závazky k NATO,“ protože tato dohoda nás nerecipročně podřizuje pouze zájmům USA!
Z hospodářských témat vyplynul souhlas s tím, že v důsledku „řízení“ ekonomiky polistopadovými vládami se ČR změnila z kdysi minivelmoci s kvalitní průmyslovou výrobou a vývozem v současnosti na jen levnou montovnou západních firem a závislé odbytiště především nadvýroby západoevropských ekonomik. Ty však dnes rychle ztrácí na lesku svého výkonu. Po 30 letech od obnovení kapitalizmu u nás je 30 procent domácností ohroženo chudobou a ekonomika jede na dluh. Český průmysl i zemědělství a potravinářství by se mělo znovu postavit na vlastní nohy namísto soudních postihů za názor. Je mnoho teorií jak z problému ven. »Pokud nechce politická levice dál skomírat v ústraní, musí se zbavit vzájemného hašteření a spojit se do houfu a jednotného postupu. Přitom zarážející je, že největší odborářský svátek, který vznikl koncem 19. století v USA, tedy 1. máj, jihomoravské odbory zcela opomněly. Měly by se vzpamatovat a hájit zájmy všech pracujících, nikoliv jen svých prominentních členů,« konstatoval Václav Fišer.
Též připomněl, že Československo v období socializmu vyváželo investiční celky, tj. stavělo na klíč v rozvojových zemích světa továrny různého produkčního zaměření, cukrovary, rafinerie, teplárny a elektrárny. Češi internacionálně učili partnery v rozvojových zemích postavit se ekonomicky na vlastní nohy. Dnes vládnoucí parta, která zastupuje jen 28 procent ze všech voličských hlasů v ČR, prosazuje demokracii naruby.
»Jde o zachování české státnosti. Představitelé politické levice by si neměli hrát na svoji výjimečnost. Komunisté musí usilovat o renesanci myšlenek socializmu vysvětlováním podstaty zbavené nánosů špatné praxe,« zdůraznil Fišer. Odpoledne uzavřel konstatováním, že ačkoliv teorie (jejíž podstata není obecně pochopena) předpokládá přirozeným spádem nahrazení kapitalistické formy společnosti formou komunistickou, tak bez vlastního přičinění nedojde ani k socialismu. Naopak s koncem kapitalismu nastane jen konec lidstva.
Fotogalerie
