Osmadvacáté září je v České republice připomínáno jako státní svátek - Den české státnosti. Tento svátek upomíná na rok 935, kdy byl velmi pravděpodobně zavražděn kníže Václav, český světec a symbol české státnosti. Následující dva dny se rovněž zapsaly černým písmem do historie naší země. Letos uplyne 85 let od doby, kdy byl 29. září 1938 podepsán Mnichovský diktát. Ten následující den -30 září- čs. vláda přijala.
V této souvislosti Městský výbor KSČM v Brně svolal ve čtvrtek (28. 9.) celoměstské shromáždění občanů před svojí budovou v Křenové ul. 67 na odhalení pamětní tabule s textem prezidenta repuliky dr. Eduarda Beneše k těmto událostem ze 14. prosince 1945 na sjezdu Svazu osvobozených politických vězňů. (viz. foto). Hlavní projev přitom přednesla europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Svoje stanovisko k tomu řekl v projevu i expremiér a předseda spolku Nespokojení Jiří Paroubek. Hovořila též exposlankyně Jana Volfová za Českou suverenitu sociální demokracie a David Tygr Ploc za politické uskupení Domov. Naslouchali jim představitelé levicových spolků a jejich prostřednictvím i jejich členové.
Na celoměstském shrmáždění občanů vystoupila Kateřina Konečná.
Dřívější předseda vlády za ČSSD Jiří Paroubek uvedl, že E. Beneš patřil k čelným architektům vzniku československého státu. Názorově souzněl s prvním čs. prezidentem. Jako ministr zahraničí dohodl smlouVy s Francií a Sovětským svazem, které měly republiku ochránit před případným útokem ze strany nacistického Německa. Německu stálO v cestě k revizi uspořádání poměrů v Evropě Československo, jeho demokratický politický systém a jeho silná armáda. V prvních řadách obhájců demokracie stál E. Beneš. Za prezidenta republiky ho tehdy volili i opoziční komunističtí poslanci.
Mnichovská dohoda rozbila demokratické Československo na kusy. Do půl roku obsadily české země německé jednotky a začaly u nás řádit teroristické orgány státní moci. E. Beneš organizoval v zahraničí 2. odboj, kterým chtěl odčinit Mnichovskou dohodu. Je to ostuda našeho přímého spojence - Francie a jejího spojence Velké Británie, které obětovaly Československo svým politickým egoistickým zájmům. Tím oslabili sami sebe. Ve vítězném tažení německých armád Francií v roce 1940 bylo nasazeno 400 skvělých čs. tanků. Ty se podílely na rozhodující operaci německo-francouzské války v srdci Francie.
Beneš věděl, že po válce se změní i postoje čs. občanů a že republika se posune názorově doleva. Ve střední Evropě chtěl obnovit stát, který by byl mostem mezi Západem a Východem, aniž by to narušilo jeho prozápadní orientaci. Mohli jsme být druhým Finskem nebo dnešním Rakouskem. Podle průzkumu veřejného mínění pro ČS a.s. se k prozápadní orientraci republiky přihlásilo 33 procent občanů a k republice, která by byla neutrálním mostem mezi Východem a Západem 30 procent občanů.
Mnichovská smlouvy byla hanebná. Česko se nikdy nesmí dostat do lokajského podřízení cizí moci. Musí si zachovat svoji suverenitu a orientovat své národní zhájmy tak, jak to činil po celý život dr. Eduard Beneš. - uzavřel svů projev za spolek Nespokojní expremiér Jiří Paroubek.
Fotogalerie
