Veřejnost by měla vědět, že koaliční vláda Bohuslava Sobotky krade a přisvojuje si návrhy, které sama nevypracovala, byť je má v programovém prohlášení. Novinářům to v úterý řekl člen ústavně právního výboru sněmovny Zdeněk Ondráček (KSČM).
Konkrétně zmínil novelu zákona o advokacii z dílny poslanců KSČM na bezplatnou právní pomoc. Tento návrh poté, co byl dva roky zaparkován ve sněmovně, poslanci až teď v závěru funkčního období projednali v prvním čtení a nyní je v ústavně právním výboru. Velkou šanci na to, že se stihne do konce volebního období projednat, nemá. »V současné době se podařilo větší část našeho návrhu prosadit do jiné novely zákona o advokacii, která bude tento týden projednávána, byli bychom ale rádi, aby občané věděli, že to není návrh vládní, ale vychází z dílny KSČM,« uvedl Ondráček. »To, že vláda krade a přisvojuje si návrhy, které sama nevypracovala, byť je má v programovém prohlášení, je již běžnou realitou,« dodal. Zmínil například zákon o prokazování původu majetku nebo jednorázový příspěvek důchodcům ve výši 1200 Kč. I když oba návrhy přinesli poslanci KSČM, vláda si je podle něj přisvojuje.
Zvítězí antiradarová lobby?
Ondráček se dále věnoval novele zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, která je v druhém čtení. Návrh by měl podle vlády stabilizovat bezpečnostní sbory. Ondráček připomněl vládní materiál Rozvoj Policie ČR v letech 2016 až 2020, který si také klade za cíl navýšení početních stavů příslušníků bezpečnostních sborů o čtyři tisíce tabulkových míst. Pro rok 2017 si vláda stanovila cíl přijmout tisíc policistů. A jaká je realita? »Za první čtyři měsíce tohoto roku opustilo policii o 121 příslušníků více, než se podařilo náborovat. V současné době chybí téměř 1500 policistů,« uvedl Ondráček. Vyzval proto vládu, aby s početními stavy příslušníků bezpečnostních sborů začala okamžitě něco dělat, aby se bezpečnostní situace nezhoršovala.
Ondráček by také uvítal urychlené projednání novely zákona o obecné policii, která již byla projednána ve výboru. Kritizoval v této souvislosti snahu »antiradarové lobby«, které se podařilo prosadit do tohoto zákona zákaz měření rychlosti strážníkům obecné policie mimo katastr obce, kde byla zřízena. »Po konzultaci s dopravní policií jsem přesvědčen, že tyto činnosti nemůže převzít Policie ČR, protože na to nemá kapacity, dojde proto k výraznému zhoršení bezpečnosti silničního provozu,« řekl poslanec. Je připravený předložit pozměňovací návrh, aby tento »lobbistický pozměňovací návrh« byl z novely vypuštěn.
Pokrytectví ČSSD překročilo všechny meze
»Českou poštu považuji za strategický podnik, a protože zaměstnává přes 33 tisíc lidí, je nesmírně důležitý,« uvedl v úterý před novináři poslanec Ivo Pojezný (KSČM). Obracejí se na něj zaměstnanci České pošty s tím, že je nikdo kromě poslanců KSČM nevyslyší. »Nesmírně si vážím jejich práce, ale vím, že finanční ohodnocení za jejich práci je velmi nízké,« dodal poslanec. I proto v této věci interpeloval ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), pod kterého resort spadá.
»Právě v této souvislosti jsem se ministra Chovance dotázal, v jaké fázi je další spolupráce mezi ČSOB, resp. Poštovní spořitelnou, a Českou poštou. Výdělek pro poštu je na základě této spolupráce asi 1,5 miliardy korun ročně. Zatímco ČSOB přináší zisk pět miliard korun. Jde tedy o velký nepoměr,« řekl Pojezný. Letos končí původní smlouva obou subjektů, proto se zeptal, zda ministr nechce konečně splnit jeden z předvolebních slibů ČSSD a iniciovat prostřednictvím pošty vznik komerční banky vlastněné státem. »Jeho nicneříkající odpověď, kterou mi zaslal, opravdu vypovídá o chuti odpovídat na interpelace poslanců. Sdělil mi totiž, že to v podstatě není možné,« zdůraznil poslanec. Ostatně před volbami o tom mluvil i premiér Bohuslav Sobotka.
Sociální demokraté před volbami s velkou pompou podle Pojezného představili svůj volební program. Upozornil, že nejde jen o to, co v programech stojí, ale také o to, jak je kdo plní, aby na to občané mysleli, až půjdou v říjnu k volbám. Politické pokrytectví sociálních demokratů podle něj překročilo všechny meze – ať je to otázka tzv. církevních restitucí, které vyměnili za vládní křesla pro sebe, či skutečně protikorupční majetková přiznání (ne to vykostěné z dílny vlády), reformu daňového systému, aby i nízko a středně příjmoví občané měli profit z ekonomického růstu. Ale ne v řádu almužen. »Peníze na to jsou, když si uvědomíme, že jen firmy vyvedou každý rok do zahraničí stovky miliard korun,« dodal Pojezný.