Zřejmě nestačí, že nám sucho způsobilo velké problémy a deště s kroupami pak přírodu ještě znovu ničily. I člověk přispívá k mnohým problémům. Z výzkumu vyplývá, že 86, 8 % podzemních vod u nás překročilo v tomto roce některý z limitu znečištění. Chemická hnojiva, která se používají v rámci pěstování řepky a kukuřice, prosakují do podzemních vod a dochází tu k znečištění. Hovoří o tom i zpráva o stavu vodního hospodářství v roce 2016, kterou bude projednávat vláda. Například herbicidy, které zemědělci používají pro ošetřování obilovin, nekontaminují podzemní vody tolik jako pesticidy. Varující jsou v této době hladiny podpovrchových vod, které jsou na historickém minimu.
Naše republika však tyto problémy nemá sama. Týkají se i dalších států. Takzvané energetické plodiny mají v mnoha případech také negativní vliv na kvalitu půdy. Způsobují výraznou erozi a půda se po jejich opakovaném pěstování stává vyčerpanou a slabou. Například pesticidní látky, které se dostávají do povrchových i podzemních vod, jež jsou používány v mnoha momentech jako zdroj vody pitné, jsou nákladnými, finančně náročnými technologiemi z vody odstraňovány.
Náklady na vyčištění mohou jít do desítek milionů korun. A tak budeme s napětím čekat, jaké řešení v této dlouhodobě složité situaci příslušná ministerstva nabídnou a zdali budou účinná. A především ochrání zdroje podzemních vod, aby nedošlo k jejich další devastaci.