Někomu to může znít cynicky, ale epidemie či pandemie, které kdy postihly lidstvo, byly v řadě ohledů prospěšné. Z překonané pandemie vzešlo lidstvo posíleno. Na příkladu současné pandemie virem, jehož výběžky mají v elektronovém mikroskopu podobu koruny, se pokusím naznačit, co vše pozitivního nás podle mě čeká.
Tak za prvé se ukáže, kdo je schopen se postavit do první linie. Kdo má sílu a odvahu. Kdo je dobrý organizátor. A na druhou stranu uvidíme, kdo je panikář. Současná pandemie ani zdaleka neohrožuje na životě každého. I tak se i mezi těmi málo ohroženými najde nemálo osob, které myslí jen na sebe. Uvidíme, který kapitán opouští svoji loď mezi prvními a který ne.
Budeme mít čas uspořádat své myšlenky. Jak pěkně napsal Štefan Švec v Salonu 12. 3. 2020: …dost možná si poprvé v životě uvědomíme, že nás ve skutečnosti nikdo nepotřebuje. Že naše zaměstnání existuje jen proto, abychom se měli čím zabavit… Po tomto zjištění se budeme dívat jinak sami na sebe a nebudeme přeceňovat vlastní důležitost. Zjistíme, kolik věcí děláme zbytečně a co vše nepotřebujeme.
Zamyslíme se a budeme trávit čas s našimi blízkými.
Ukáže se, kdo na současné situaci chce zbohatnout či vytřískat politický kapitál. Nemyslím si, že je čas poukazovat na to, že ten a onen cosi zanedbal. Je čas ukázat, jak já sám napomůžu, aby byla zjednána náprava.
Pozastavení globální přepravy zboží a cest na luxusní dovolené je přece pozitivní. Kdy naposledy dostal globální kapitalismus takovouto ránu? Snad si začneme všímat více naší země, obce, lidí kolem.
Bude čistší ovzduší, zmírní se drancování planety.
Uvědomíme-li si tohle, zcela jistě najdeme dostatek prostředků pomoci těm, které nynější situace uvrhla do zdravotní i finanční nejistoty.
Takže vzhůru do karantény. Po jejím skončení můžeme být silnější, šťastnější i zdravější. Kéž by nám to pak dlouho vydrželo a návrat k »normálnímu« životu jako před karanténou trval co nejdéle.