Dovoluji si vás informovat, že v úterý 30. června předal s. Borecký na Magistrát města Brna jménem městské stranické organizace Stanovisko Městské organizace KSČM v Brně k Návrhu územního plánu města Brna. Toto stanovisko bylo zpracováno Městskou radou zastupitelů KSČM a doplněno o některé připomínky vzešlé z členské základny.
Je třeba si uvědomit skutečnost, že cílem tohoto podání nebylo podat připomínky či návrhy na řešení jednotlivých konkrétních návrhů obsažených v předloženém Návrhu nového územního plánu, ale upozornit na nedostatky ve vlastním přístupu k zpracování tohoto významného dokumentu. Konkrétní připomínky hodláme předložit v rámci druhého kola veřejného projednávání zhruba za rok.
Celý text Stanoviska je uveden níže. Pro úplnost dodávám, že k uvedenému podání bylo přiloženo 245 podpisů občanů Brna, v převážné většině členů KSČM. V této souvislosti vyslovuje MěV poděkování všem, kteří se na sběru potřebného množství podpisů aktivně podíleli a umožnili tak naše stanovisko podat.
Aleš Růčka, politický pracovník MěV KSČM v Brně
Stanovisko Městské organizace KSČM Brno-město k Návrhu ÚPmB
Jsme si plně vědomi toho, že jde o významný strategický dokument, který Brno nutně potřebuje ke svému dalšímu rozvoji. Vždyť v současnosti platný ÚPmB je již z roku 1994. Při jeho vzniku – krátce po zásadní proměně společensko-politických podmínek u nás – pochopitelně nebylo dost dobře možné zcela odhadnout, co vše a v jaké intenzitě to přinese i do územně plánovací oblasti. Zejména šlo o následující procesy:
- radikální změnu všeobecné struktury pracovních příležitostí (přesun ze zemědělství a průmyslu do služeb, dynamický rozvoj kvartérního sektoru zaměstnanosti), jejímž důsledkem bylo masové stěhování obyvatelstva do krajských center (Brna),
- výrazná transformace stávajícího bytového fondu (z bytů na kanceláře) a nově požadovaná změna bytové struktury města (snížení podílu vícepokojových bytů) ukázala nedostatečně připravenou územně plánovací odpověď,
- vznik hypermarketů a velkých nákupních center na okrajích měst (Brna), a to na úkor malých místních prodejen a zánik (skončení činnosti) velkých sportovních areálů
- vznik nových a nových browfieldů, ale i nových center nákupu a volnočasových služeb, které k sobě postupně přitahují bytovou výstavbu, pro níž v ÚPmB nebyla dostatečně zajištěna veřejná infrastruktura (zejména dopravní, školská …),
- ne(z)řízený (ničím neomezovaný) rozvoj individuální automobilové dopravy i v centrech měst, na což v Brně nebyla územně připravena dopravní infrastruktura (nejen vhodností a kapacitou hlavních městských průtahů, ale i lokalizací parkovacích ploch),
- mimořádně dynamický rozvoj pasivního cestovního ruchu s potřebou nových a nových turistických služeb, vyvolávající odezvu i v ÚPmB,
- snížení zákonné ochrany zemědělského půdního fondu a zelených ploch v katastrech měst (Brna) se odrazilo ve zvýšeném tlaku na jejich funkční transformaci (k zastavěnosti),
- strukturální změna spotřeby pitné vody (snížení podílu pitné vody v sektoru výroby) a omezení poptávky užitkové vody,
- a koneckonců i několikerá změna (rozvolnění) samotného územně plánovacího (stavebního) zákona.
I přes mnohé úpravy (Soubory aktualizací, resp. balíčky změn) ÚPmB z roku 1994 (včetně mnohdy dříve nepřípustných změn dodatečně kopírujících nezákonný, ale reálný stav) bylo zřejmé, že do budoucna již není možné podle něho v dalším rozvoji města pokračovat. Již na svém zasedání dne 25.-26.6.2002 proto zastupitelstvo města schválilo záměr pořídit pro Brno nový územní plán. Na jeho základě byl v r. 2010 zpracován Koncept ÚPmB, pracující až se 3 variantami řešení. Jeho další pořizování se ovšem zastavilo v ROCE 2012. NEÚNOSNOSTI TOHOTO STAVU ZÁKLADNÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE BRNA SI BYLI VĚDOMI čeští zákonodárci, a proto zákonnou platnost ÚPmB z roku 1994 omezili rokem 2022.
V rukou tak máme nový Návrh ÚPmB zpracovaný autorským kolektivem pod hlavičkou k tomu specielně zřízené Kanceláře architekta města (KAM). Přes využití mnohých podkladů výše uvedeného Konceptu ÚPmB lze říci, že se od něho v mnohém liší. Kupříkladu snahou o podporu méně intenzivní zástavby (rezidenční zástavba namísto zástavby areálové) v některých okrajových částech města, omezením pokračujícího záboru zemědělského půdního fondu, odmítnutím výstavby dalších hypermarketů (nákupních center) i minulých variant výstavby v MČ Brno-Jih, odmítnutím bratislavské radiály směřující do centra, omezením Brněnské třídy Křenová – Bratislavská, orientací na prodlužování stávajících tramvajových tras a vymezením tras nových a na lokalizaci záchytných parkovišť typu P+R či snahou o srozumitelnější kód u ploch rozvojových lokalit, o „ozelenění“ města vymezením ploch veřejné zeleně a zařazením regulativu určujícího minimálně 30% zeleně v plochách bydlení atd.
Bohužel ne vždy se zdařilo autorům tohoto (a už vůbec ne minulého) návrhu ÚPmB na výše uvedené výzvy minulého živelného vývoje či vyplývající například ze Strategie Brno 2050 odpovídajícím (žádoucím) způsobem reagovat. Uveďme ty nejmarkantnější příklady nesprávného (nepříliš šťastného) způsobu jejich územně plánovacího řešení, zapracované v předkládaném Návrhu ÚPmB:
- záměrný odklon od detailnějšího řešení využití pozemků či objektů rozhodujících pro rozvoj města zvolením menšího měřítka Hlavního výkresu ÚpmB,
- zřetelná ústupová reakce autorů na neustále se zesilující tlak developerů bytové výstavby a mrakodrapů (výškových víceúčelových objektů) v centru města,
- u mnoha rozvojových lokalit s diskutabilním (konfrontačním) využitím návrh ÚPmB požaduje zpracování územní studie, tedy dokument s nižším stupněm závaznosti než ÚP,
- chybějící dopravní řešení v kartách mnoha rozvojových lokalit (přestože tyto mají specielní kolonku doprava),
- budoucí optimalizace dopravy v intravilánu města se neobejde bez podstatného zastoupení vertikální dimenze dopravní infrastruktury ve všech potřebných směrech (mimo S-J i okružní trasa a V-Z dopravní diametr), které jako vymezené územní rezervy zde zcela chybí. A S-J dopravní diametr, tak důležitý pro zajištění dopravní průchodnosti města, je i nadále vymezován variantně (s upozorněním, že to nemusí být vymezení konečné).
- zařazení mnohých rozvojových ploch svým určením, případně kódem, neodpovídá zveřejněným požadavkům ZMČ,
- v rámci rozvojových lokalit je jen předpokládána a nikoliv vyznačována lokalizace dopravní (obslužné komunikace, příp. parkovací plochy) a další veřejné infrastruktury,
- stávající zahrádkářské kolonie v centru města a jeho MČ jsou likvidovány, a to bez vymezení náhradních ploch, adekvátních výměrou, dopravním, případně vodovodním napojením.
Zpracovala Městská rada zastupitelů MČ za KSČM na svém jednání dne 11. 6. 2020