Rozhovor Haló novin se Stanislavem Navrkalem, lídrem jihomoravské kandidátky KSČM pro krajské volby.
Jste lídrem jihomoravské kandidátky KSČM pro letošní podzimní krajské volby. Můžete se představit našim čtenářům?
Tak já myslím, že čtenářům Haló novin se nemusím představovat, protože ti mě velmi dobře znají. Abych se přiznal, tak představování sebe sama nemám úplně rád, ale když to musí být. Celý život jsem spjatý s jižní Moravou a Blanenskem. Po absolvování Střední průmyslové školy slévárenské v Brně jsem působil v ČKD Blansko a později i v několika soukromých společnostech – od nižších pozic až po ředitelování. Dlouhá léta jsem zastupitelem města Blanska a jedno volební období jsem působil v pozici místostarosty tohoto okresního města. Jsem už 39 let šťastně ženatý se svou ženou Jitkou, se kterou máme dvě dospělé děti. A nesmím zapomenout, že jsem též hrdým dědečkem a vášnivým rybářem.
Členem Zastupitelstva Jihomoravského kraje jste v podstatě nepřetržitě od roku 2000. O co se KSČM v těchto obdobích zasadila, co se vám podařilo prosadit?
Zrovna nedávno jsem rekapituloval, co vše vlastně za KSČM v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje zůstalo. A musím říct, že je toho skutečně hodně. Za zmiňovaných dvacet let se vystřídalo v lavicích kraje za KSČM 27 zastupitelů, kteří bojovali například proti privatizaci nemocnic, za výstavbu domovů pro seniory, co nejrychlejší rozvoj infrastruktury, jako první jsme mimochodem přišli s požadavkem řešit otázku udržení vody v krajině a byli jsme postaveni před celou řadu dalších větších či menších problémů. I když jsem zastáncem toho, že není malých problémů. Co se může zdát jako marginalita jednomu, pro druhého může být zásadní překážka. V tomto duchu jsme se po celých dvacet let snažili pracovat. A dovolte, abych využil tohoto rozhovoru i k tomu, abych všem, kteří hájili barvy KSČM v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje, moc poděkoval. Jsem hrdý na to, že jsem s nimi mohl spolupracovat – ať už jako zastupitel nebo později i jako předseda našeho klubu.
Proč jste se rozhodl opět kandidovat v krajských volbách?
Určitě na základě podpory od občanů, kteří mě například v komunálních volbách navzdory mému umístění na kandidátce poslali mezi zastupitele města. Stejně tak se na mě obrátily některé okresní organizace, které vyslovily přání, abych kandidátku vedl. Musím ale podotknout, že volby nejsou o mé osobě, protože mám za sebou skvělý tým lidí. Od druhého až po sedmdesáté místo kandidátky jsou lidé, kteří by pro Moravu dýchali. Jsou to lidé, jež uspěli v mnohých oblastech, a tak mají ty nejlepší předpoklady vést kraj a bít se za zájmy občanů.
S jakými prioritami jde KSČM do podzimních voleb? Jak se připravujete na kampaň?
Víte, volební výsledky nedělají témata, která si narýsujeme v krajích, ale dlouhodobě se ukazuje, že i na krajské výsledky má největší dopad celková atmosféra ve společnosti. To samozřejmě neznamená, že bychom seděli s rukama za zády a čekali, jak to dopadne. Máme připravenou jak kontaktní kampaň, tak posílenou kampaň na webu i sociálních sítích. Upustili jsme od tradičních mítinků, ale rozhodli jsme se po vzoru kvalitní a úspěšné kampaně do eurovoleb využít volební dodávku, díky níž budeme moct navštívit mnohem více měst a obcí v našem kraji. Jinak volíme spíše úspornější styl. V době, kdy si lidé utahují opasky a opět začíná růst nezaměstnanost, si nemyslím, že je vhodné dělat megalomanské kampaně. Podle mě je mnohem přínosnější pomoci přímo občanům. Ostatně to jsme jako jihomoravská KSČM udělali v květnu, kdy jsme věnovali prostředky nadaci na pomoc lidem postiženým leukémií. Podobný krok zvažujeme i nyní.
Jaký výsledek v krajských volbách by vás uspokojil a co uděláte, abyste k němu napomohl? Čím chcete upoutat voliče?
Takový výsledek, který nám umožní realizovat náš volební program pro občany kraje. A čím upoutat voliče? V době rostoucí konkurence, která přichází s »jednoduchými« řešeními (která by často ve svých důsledcích napáchala víc škody než užitku) složitých problémů to není úplně snadné, ale rozhodně mohu zaručit odbornost našich kandidátů a jejich připravenost na plné a profesionální nasazení. Nehledě na to, že když se podíváte na složení naší kandidátní listiny, najdete tam vyvážené zastoupení všech generací. Jestliže já například s Janem Navrátilem mohu oslovit více než dvě stě padesát tisíc seniorů v našem kraji, pak hned dvojka kandidátky Filip Zachariaš spolu s Bohumilem Smutným mladé a rodiny s dětmi, Zdeněk Tesařík nebo Martin Říha pak střední generaci a nesmí chybět ani žena – skvělá místostarostka Hrušovan nad Jevišovkou Eliška Volná. No a samozřejmě ideální je, když si voliči přečtou náš program. Pokud nám ho voliči umožní realizovat, jižní Morava udělá obrovský krok dopředu.
Co Jihomoravský kraj nejvíce trápí, kde vidíte největší problémy? Jde o oblast dopravy, zdravotnictví, sociálních služeb, školství…?
Vždy se v každé ze jmenovaných oblastí najde problém, kterému chybí vyřešení. Ale abych byl spravedlivý, ne vždy je to vinou kraje, protože krajská samospráva je jen jeden z článků fungování státu. Každopádně zde vidím dva největší problémy. S prvním se potýká většina krajů a mám tím na mysli dopravu. Je to oblast, která je společným jmenovatelem řady oblastí. Kvalitní infrastruktura je podmínkou dobře fungující ekonomiky, předpoklad pro investování, dopravu do zaměstnání, k lékaři či do školy, ale je důležitá třeba i pro turismus. Co mohu pochválit, je systém integrovaného dopravního systému, který se i přes své některé počáteční nedostatky rozhodně osvědčil. Jsme v tomto ohledu průkopnickým krajem a KSČM samozřejmě stála u toho, aby se tento pohodlný systém dopravy spustil. Pak zde máme ovšem problém týkající se dopravy kolem Brna, která se nutně musí řešit, aby občané nestáli denně v kolonách hodiny a hodiny. Stejně tak je načase pohnout s obchvaty měst a obcí, D43, D52, tedy dálnici na Vídeň, kde se už dvacet let stojí. Tam všude podle mého soudu probíhá řízení zbytečně moc pomalu. Bohužel těmto velkým stavbám může kraj pouze napomáhat, neboť je primárně nemá v gesci. Co ale aktivně musí řešit, jsou silnice II. a III. třídy nebo často velmi zmatený systém objízdných tras. Rozhodně se už nesmí stávat, abyste v objížďce narazili na další objížďku.
Druhým velkým problémem – a s tím se pojí i naše jihomoravské volební heslo – je sucho a zadržování vody v krajině. Jak už jsem říkal, KSČM na tento problém začala upozorňovat ještě v době, kdy to nebylo módní záležitostí. Nyní s nelibostí sledujeme kladné stanovisko báňského úřadu k těžbě štěrkopísku na Hodonínsku. Rozhodně jsme proti tomu, aby se v zájmu zisku ohrozily zdroje pitné vody.
V oblasti zdravotnictví se třeba teď po třiceti letech zjistilo, že tzv. krajské ústavy národního zdraví nebyly až tak špatné, a tak kraj připravuje řízení svých nemocnic centrálně. Pokud bych byl hnidopichem, tak bych pověděl – my jsme vám to říkali.
V sociálních službách jsme pak tlačili, a rozhodně budeme i v budoucnu prosazovat, aby každý okres našeho kraje měl nový domov pro seniory. Ve školství jsme zuby nehty bránili, aby zůstala rozmanitost výučních a technických oborů, protože tito lidé budou nejvíce potřeba.
Nabízí KSČM možná řešení těchto problémů?
KSČM vždy nabízela řešení nejpalčivějších problémů. Rozhodně máme nejkomplexnější program pro občany, v němž skutečně najdou téměř vše. Dokonce máme tyto body dopracované do jednotlivých okresů, takže každý v kraji, kdo má zájem, ví, co chce KSČM konkrétně v jeho regionu dělat. Faktem ale bohužel je, že lidé čtením volebních materiálů tráví čím dál méně času a rozhodují se spíše podle zkratek a na základě emocí z celospolečenské situace. I proto se snažíme naše materiály maximálně zestručňovat, aby byly pro lidi přívětivé.
Poslední měsíce se nesou ve znamení koronavirové krize. Jak se vašemu kraji dařilo s touto epidemií vyrovnat? S jakými problémy jste museli bojovat především? Potýkali jste se také s nedostatkem zdravotníků nebo ochranných pomůcek? Jak je kraj zajišťoval?
Ani v tomto ohledu nebudeme asi vyčnívat z celostátního průměru. I Jihomoravský kraj byl postaven před úplně novou situaci a zase se ukázalo jako správné, co KSČM požadovala. To je připravenost na krizové situace – musí existovat krizový plán, v němž bude naprosto přesně rozpracováno, co má kdo dělat a jak. Co ovšem musím v této souvislosti ocenit především, tak nasazení členů a členek KSČM, které bylo v době pandemie neskutečné. Ať už Bohumil Smutný, Josef Bouda, Filip Zachariaš, Lenka Ingrová s LKŽ, Zdeněk Tesařík nebo Martin Říha a celá řada dalších během okamžiku nastoupili do první linie a pomáhali, kde se dalo. Všem, kteří tak postupovali, chci poděkovat, neboť ukázali, jak se má správný komunista a člověk chovat.
Řešili jste také ve vašem kraji problémy v sociální oblasti? Jaká tam byla situace?
Jihomoravský kraj má poměrně silný podíl seniorů a s tím souvisejí i problémy, které musí řešit. O tom, že prosazujeme stavbu nových domovů pro seniory a rozšiřování kapacit těch stávajících, jsem už hovořil. Ale to není jediný problém. Chceme v maximální míře umožnit lidem, aby mohli využívat terénních služeb, což zejména ve venkovských oblastech našeho kraje není úplně jednoduché. Stejně tak dostupná musí být zdravotní péče, a to nejlépe přímo ve střediskových obcích. Tedy ta základní jako je praktický lékař a zubař, kterých máme nedostatek.
Vraťme se na závěr ještě jednou k otázce sucha. Říkal jste, že má KSČM přímo heslo týkající se vody. Můžete nám ho prozradit?
Nenecháme jižní Moravu na suchu! Ovšem pozor – v tomto hesle není skryt jen problém týkající se vody a sucha. Ale heslo má několik rovin. Nemůžeme nechat totiž na suchu zejména občany našeho kraje. KSČM v Jihomoravském kraji chce postupovat tak, aby dopady ekonomické – nebo spíše sociální – krize nenesli na svých bedrech občané, jako tomu bylo během poslední celosvětové krize.