16. – 19. července 2020 se uskutečnil na Brněnsku 22. Antikapitalistický kemp, pořádaný Levou perspektivou a Komunistickým svazem mládeže. Několik desítek radikálně levicových aktivistů z Česka, Slovenska, Polska, Kolumbie a Egypta prodiskutovalo v prostředí krásné přírody závažná témata pokrokového hnutí a spojilo vážné politické diskuse s kolektivními volnočasovými aktivitami.
Čtvrteční program byl po slavnostním zahájení kempu tvořen přednáškou Ondřeje Kasíka o dialektickém materialismu v přírodních vědách. Řečník poukázal na přetrvávající problematičnost interpretace vědeckých objevů a celkového posuzování reality optikou její konstrukce vědomím. Po historickém přehledu (Hegel, marxističtí klasici, Iljenkov) se autor zaměřil především na oblast nelineárních modelů (teorie katastrof) a teorii kategorií jako možného strukturálního základu moderní matematiky (Bill Lawvere) a zdůraznil nutnost překonat nedialektické a ahistorické pohledy. Vyzdvihl nezbytnost vědecké revoluce jako součást revoluce sociální.
V pátek promluvil českolipský historik Jan Koros o dějinách komunistického hnutí. Ocenil osobnosti spojené se vznikem a největšími úspěchy Komunistické strany Československa, včetně méně známých a regionálních revolučních vůdců, které představil na příkladu Jana Haruse. Kritizoval chybějící vedoucí osobnosti v současnosti. Diskutující upozornili na nezbytnost sepětí funkcionářů s regiony a pracovišti a masové podpory socialismu. Konstatovali, že pasivita členské základny komunistické strany vede k její degeneraci.
O situaci v regionu a práci krajských zastupitelů KSČM referoval zastupitel Jihomoravského kraje Bohumil Smutný.
Páteční program byl obohacen návštěvou hornického muzea ve Zbýšově v bývalém dole Simson, které spravuje Vlastivědný spolek Zbýšov. Průvodcem nám byl ing. Josef Dragoun. Revoluční a bojové tradice regionu si část účastníků připomněla též u opuštěné elektrárny a kulturního domu v Oslavanech, kde si prohlédli fresky s budovatelskými motivy a vyobrazením povstání z roku 1920, a u pamětní desky na hornickém domě ve Zbýšově, odkud byla řízena hornická stávka v letech 1932-1933 a promluvili zde soudruzi Gottwald a Zápotocký, a busty průkopníka dělnického hnutí Josefa Hybeše v Oslavanech.
V obsáhlé debatě „Robota 4.0“ o postavení pracujících v obnoveném kapitalismu představili dělník Hanuš Keclík a jeho právní zástupce Ctirad Musil případ současné buržoazní perzekuce, kdy byl soudruh Keclík odsouzen Okresním soudem v Přerově k omluvě a k „náhradě nemajetkové újmy“ řediteli a personální ředitelce strojírenského podniku ve výši 215 tisíc Kč a soudních výloh za expresivní medializaci otřesných pracovních a mzdových podmínek. Nabízí se paralely s mediálně známou perzekucí řidiče Romana Smetany, který byl svého času odsouzen za přikreslování tykadel na předvolební plakáty politiků. Soudní proces bude po odvolání pokračovat. Další řečníci z řad pracujících poukázali na špatnou situaci s bezpečností práce a šikanou na mnohých pracovištích a připomněli odborové boje v oblastech pedagogiky a dopravy.
Bývalý pracovník diplomatických služeb a státní správy, Petr Vocetka promluvil v sobotu o vybraných vojenských aspektech americko-ruské konfrontace. Zmínil úsilí USA získat na svou stranu okolní státy Ruské federace, která je navzdory obnově kapitalismu hlavním nepřítelem USA, protože je po USA vojensky nejsilnější a vystupuje aktivně proti zájmům USA po celém světě. Narůstá význam boje v kyberprostoru a příprav na boj v kosmickém prostoru, zůstává priorita jaderných zbraní.
Dějinám okresu Brno-venkov a komunistické strany v něm se věnoval předseda OV KSČM Zdeněk Zimola. Strana má v okrese zastupitele v 11 obcích, ale potýká se s podobnými problémy jako jinde, zejména vysokým věkem a úbytkem členské základny. Vývoj oblasti negativně ovlivnilo ukončení těžby uhlí a uranu v 80. – 90. letech a rozpad jednotných zemědělských družstev a Státního statku Brno. Kapitalistické metody zemědělství následně vedly k poškozování krajiny.
V debatě o otázkách ekologie vystoupili Adam Nainar, Alexander Velitš a Jiří Zajíc. Zabývali se řadou problémů od odlesňování přes plýtvání, poškozování životního prostředí nákladní silniční dopravou a záboru půdy. Shodli se na nezbytnosti odstranění konzumerismu a překonání kapitalistické společnosti jako hlavního nepřítele životního prostředí a ekologie. Vyzvali ke spojování klimatického a antikapitalistického hnutí a kritizovali neexistenci revoluční strany, ke které by se toto hnutí mohlo přimknout.
Soudruh z Kolumbie hovořil o situaci v této latinskoamerické zemi, kterou popsal jako narkomafiánský stát plný korupce, bohatou zemi plnou chudých lidí bez práce. USA povzbuzují emigraci z Venezuely do Kolumbie, ale v Kolumbii se mají lidé ještě mnohem hůře. Odsoudil probíhající ničení přírody a dodal, že budoucností pro Kolumbii je jen industrializace a rozvoj zemědělství, nikoli jednostranná orientace na ropu, která se vymstila sousední Venezuele.
Soudruh z Egypta pojednal o takzvaném „Arabském jaru“. Na Egypt tvrdě dolehl pád Kaddáfího Libye v roce 2011, kde pracovaly asi dva miliony jeho občanů. Při nepokojích po zabití mladíka policií docházelo k vypalování policejních stanic, ale lidé bránící se bezpráví neměli sjednocující ideologii. Nyní drží v Egyptě moc armáda a opozice je pasivní.
Soudruzi z polské organizace „Vláda rad“ se věnovali politické situaci ve své zemi. Neoliberální vláda zde před rokem 2015 přivedla zemi do špatné sociální situace, ve které voliči dali přednost konzervativcům se sociálním programem. V prezidentských volbách v letošním roce jediný levicový kandidát (sociální demokrat) získal 0,1 %. Komunistická strana Polska je od roku 2016 vystavena represím, ty postihly v roce 2018 i organizaci „Vláda rad“ a marxistické studenty. Pokus o „zákaz komunismu“ však Nejvyšší soud v letošním roce odmítl.
V nočních hodinách zakončil nabitý sobotní program výkladem o situaci na Ukrajině fotograf a novinář Roman Blaško. Popsal rozklad a úpadek země, ovládané oligarchií rozdělenou na prozápadní, proizraelskou a proruskou. Fašizace společnosti vedla v posledních letech k perzekuci komunistů. V důsledku ztížení předvolební kampaně i vlastních chyb KS Ukrajiny přestala být parlamentní stranou. Současný režim loutkového prezidenta Zelenského se vyznačuje zákazem všeho „ruského“ a „proruského“.
V nedělní besedě „Světem obchází strašidlo ko… ronaviru“ pojednali Marek Kaiser a Nikola Čech o dopadech pandemie COVID-19. Ocenili přísná protiepidemická opatření Číny a zemí, které ji následovaly. Itálie zavedla nejpřísnější opatření v Evropě, ale pozdě. Státy s neoliberálními vládami nepřijímaly po dlouhou dobu žádná opatření, nejhorším dopadům pandemie proto čelí USA, Brazílie a Velká Británie. Globálně počty nakažených stále stoupají. Pohyb zboží zůstal během pandemie na rozdíl od pohybu osob zachován. Vzniklou krizi mohou využít pozitivní i negativní síly. V bývalém Československu se projevila vysoká úroveň zdravotnictví zděděná ze socialistického období. Ukázala se chybnou likvidace skladů a zařízení civilní obrany po kontrarevoluci. Dopady krize se teprve projeví, protože letos byly vynaloženy obrovské částky na mimořádné výdaje, což v budoucnu už nebude možné.
Program kempu byl doplněn rozsáhlými doprovodnými aktivitami, mezi které patřilo grilování, poslech a zpěv revoluční hudby, nabídka pokrokové literatury a suvenýrů nebo táborák zahájený spálením vlajky imperialistické Evropské unie.
Fotogalerie
