Ten byl v polovině loňského roku zpracovatelem (Kanceláří architekta města Brna) předložen veřejnosti k připomínkování. Stanovisko městské organizace KSČM zpracovala jeho Městská rada zastupitelů MČ za KSČM. Po schválení naším městským výborem jsme jej v řádném termínu do 30. 6. 2020 předložili jako oficielní námitku zástupce veřejnosti zpracovatelům a současně veřejnosti a městským zastupitelům představili na červnovém zasedání Zastupitelstva města Brna.
S vypořádáním našich námitek a připomínek k návrhu nového ÚPmB pořizovatelem došlo v těchto dnech, kdy představitelé Městské rady zastupitelů byli určeným zastupitelem města Brna – radním pro oblast územního plánování a rozvoje vyzváni k osobnímu setkání a k prodiskutování stanoviska (reakce) zpracovatele, resp. pořizovatele na naše připomínkování předloženého návrhu nového ÚPmB. Čas vymezený k naší návštěvě brněnské radnice byl sice panem radním kvůli jeho jednání na krajském úřadě zkrácen na polovinu, resp. schůzka proti domluvě začala o hodinu později, po poměrně široké obecné diskusi jsme se i tak dostali i k našim konkrétním námitkám a připomínkám.
Po zasednutí k jednacímu stolu jsme se pochopitelně nejprve probrali důvod zdržení radního města Brna. Náš závěr z jeho omluvných slov – přes zřejmý posun v pohledu města a kraje nadále existuje názorový rozpor na to, jakým způsobem by se měl řešit budoucí průchod vysokorychlostní rychlíkové tratě (VRT) Brnem, stejně jako odlišnost využití podzemního severojižního diametru. Při této příležitosti jsme p. radního seznámili s naším stanoviskem k celkovému rozvoji páteřní dopravní infrastruktury v Brně, zejména týkající se trasování dálničních průtahů městem, ale i jihovýchodního trasy velkého městského okruhu.
V dalším jsme se také dotkli obecné problematiky stavebního rozvoje města, jeho historických mantinelů i třicetiletého promeškání jeho potenciálních příležitostí. Shodně jsme konstatovali, že Brno dnes sice potřebuje další rezidenční sídliště a to jak nízkopodlažní, tak vysokopodlažní „paneláková“, pro něž v rámci stávajícího katastru není vždy snadné nalézt vhodné plochy. Dlouhodobé koncepční řešení by mohlo nabídnout jihozápadní katastrální rozšíření města, ovšem nikoliv „bystrckým“ způsobem, tj. jako živelný developerský rozvoj bez plánovitého řešení dopravní, ale i další veřejné infrastruktury.
A co vyplynulo s diskuse s panem radním nad našimi konkrétními námitkami k současnému návrhu nového ÚpmB?
Je to jednak náš trvalý požadavek na vymezení dalších ploch zahrádek a to zařazením „zelených ploch“, v návrhu ÚPmB již vymezených kolem toků řek v jižním segmentu města, do typu plochy zahrádek a to jako kompenzaci v novém plánu zaniklých stávajících zahrádkářských kolonií v centru města. Spolu s tím jsme vyslovili požadavek na přehodnocení funkčního typu plochy zahrádek tak, aby tyto spolu s plochami městské a krajinné zeleně tvořili obecnější skupinu (typ) „plochy veřejné zeleně“.
Dále jsme pana radního požádali o osobní překontrolování karet rozvojových lokalit a to konkrétně charakteristiky doprava. U mnohých zde totiž chybí jakýkoliv, i kdyby jen koncepční návrh řešení budoucího dopravního napojení, které u rozvojových lokalit pokládáme za rozhodující.
Konečně naše třetí námitka směřovala k až příliš častému a tím i časově a kapacitně náročnému požadavku Návrhu ÚpmB na zpracování podrobnější územní studie, což je oproti územnímu plánu dokument s nižším stupněm závaznosti. Mnohdy zajisté oprávněný požadavek ovšem svým počtem případů (snad až u sedmi desítek lokalit) zde působí jako určitý „ alibismus“ zpracovatelů, jak se zhostit řešení rozvojových lokalit s diskutabilním (konfrontačním) návrhem na využití. Zatímco v hodnocení počtu těchto případů jsme se s panem radním shodli, pochybnost zůstává, zda při nedořešení tolika rozvojových ploch bude naplněn smysl a cíl územního plánu jako takového. Zdaleka totiž nesdílíme názor pana radního, že město bude schopno zpracovat tak velký počet potřebných územních studií do 4 zákonem požadovaných (viz dále) let od schválení nového ÚPmB a tím vyřešit tak žádoucí a očekávaný rozvoj těchto lokalit.
Na závěr našeho jednání s představitelem města Brna jsme zdůraznili náš zájem na dodržení časového horizontu schválení tohoto ÚPmB do konce roku 2021. Tímto vyjádřením jsme tak prostřednictvím přítomného radního o našem přístupu ke zpracování nového ÚPmB chtěli opětně informovat všechny zastupitele a představitele vedení města. Současně jsme si ale vzali za své i slova pana radního o možnosti následného uplatnění našich dalších požadavků a to při využití zákonné povinnosti pořizovatele (§55 stavebního zákona) nejméně jednou za 4 roky zpracovat zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období, jejíž součástí mohou být pokyny pro zpracování změny územního plánu.
V Brně 15. 2. 2021