Rychlé vymezení a zavedení památkových zón připravili brněnští odborníci z magistrátu a Národního památkového úřadu. Chtějí tím zabránit bourání nebo nevhodné přestavbě výzmaných brněnských domů.
“Hrajeme o čas. Stovky historických domů v Brně nyní nejsou nijak chráněny před bouráním nebo nevhodnou přestavbou. Vznik památkových zón je proto správná cesta. O vymezení těchto zón intenzivně jednáme s památkáři, architekty i představiteli městských části dva roky. Oddalování ochrany významných území a domů je v tuto chvíli risk, který si nemůžeme dovolit,“ uvedl Petr Hladík, 1. náměstek primátorky města Brna.
Vyhlášení zón by mělo ochránit také budovy a místa, která dle Nejvyššího správního soudu ČR kvůli staré administrativní chybě památkovou ochranu ztratila. Kdyby už byla městská památková zóna v platnosti, nebyla by zbourána např.vila v Tichého ulici, neorenesanční městský palác v Hybešově i v Lidické ulici nebo barokní dům v ulici Hlinky. Zóny by určovaly, jak mohou památkáři do případné rekonstrukce nebo nové výstavby zasahovat.
“Pokud by se schválila památková zóna v navržené podobě, ve většině případů by se pak památkáři vyjadřovali k fasádám, zachování charakteru zástavby nebo úpravě veřejného prostranství. K vnitřním prostorám pouze v případě kulturních památek. Představa, že si lidé nebudou moci ve svých domech předělat interiér je tak zcela mylná,” uvedl radní pro rozvoj města Brně Filip Chvátal a dodal: „Debaty, které vedeme již dlouhé měsíce, bychom měli ukončit během pár týdnů, aby Ministerstvo kultury ČR mohlo konečně začít pracovat na vyhlášení zóny. Otázka územního rozsahu by podle mne být menší, než navrhuje Ministerstvo kultury. Práce na vyhlášení ochrany památek by se ale měly rozběhnout co nejdříve.“
Martin Říha, předseda Městského výboru KSČM v Brně k tomu pobaveně doplnil: "Jenom se směji. V minulosti tomu tak nebylo. Vzpomenu jen na různé směny nemovitostí v majetku města. Korouhvička se otáčí podle větru."