Koronavirus na Kubě a ve světě

23. 9. 2021

Tento název nesla přednáška pořádaná brněnskou pobočkou Společnosti česko-kubánského přátelství Lázara Cruze, která se konala v úterý 14. září v Brně.

Zmíněné aktuální téma zpracoval a přednesl jeden z našich nejaktivnějších členů a majitel českokubánského muzea z Lukové, pan Milan Carbol.  Přednáška v režii pana Carbola byla tradičně na vysoké úrovni. Posluchači se dozvěděli mnoho skutečností týkajících se průběhu boje kubánských lékařů s nebezpečnou nemocí jak v Kubánské republice, tak ve světě. Pro představivost efektivity postupů zvolených kubánskou vládou v boji s nemocí byla použita také srovnání s výsledky dosaženými v České republice.

V následujícím článku uvádím několik informací, které si mohli vyslechnout všichni zúčastnění.

První zmínky výskytu o COVID-19 mohli občané České republiky zaznamenat 1. března 2020. O dvanáct dní později byl potvrzen výskyt také v Kubánské republice. Mapováním se potvrdil původ nemoci. Na Kubu přinesli COVID – 19 italští turisté, u třech z nich bylo potvrzeno toto onemocnění.

V průběhu roku 2020 byl na Kubě výskyt nemoci velice nízký. Patrně se jednalo o důsledek utlumení cestovního ruchu a aplikace různých opatření. Zatím co v České republice byla doba, kdy si lidé sami šili roušky pouze přechodnou záležitostí a poměrně brzo bylo nařízeno používat dokonce respirátor ve veřejných prostorách, v Kubánské republice postačí k ochraně úst dle nařízení pouze šitá rouška. Sofistikovanější ochrana a průmyslově vyráběné roušky a respirátory jsou vyhrazeny pro pracovníky, kterým hrozí zvýšené riziko nákazy. Lékaři, záchranáři a další pracovníci jsou plně vybaveni všemi potřebnými prostředky ochrany před infekcí. Léčebné výlohy jsou spotřebovávány pouze na nemocné s příznaky ohrožující zdraví a život nemocného. Pokud by se někomu mohl zdát tento přístup nedostatečný, laxní, nebo dokonce ohrožující občany Kuby, můžeme poskytnout jedno srovnání. Srovnejme si čísla. Zdrojem jsou data WHO. Počet nakažených od vypuknutí pandemie – Česká republika – 1 683 315, Kubánská republika – 745 202, počty úmrtí – Česká republika – 30 414, Kubánská republika – 6 299. Tato čísla ukazují efektivitu přístupů v boji proti nemoci. Dodejme, že Česká republika a Kubánská republika jsou v počtu obyvatel srovnatelné země.

Prostředky, které byly v jiných zemích vynaloženy na nákupy respirátorů a roušek pro širokou veřejnost a končily v kapsách majitelů soukromých firem, byly v Kubánské republice využity k vývoji a výrobě vakcíny a lékařského vybavení. Kuba neměla konec konců na výběr. Více než 6 desítek let trvající blokáda si vybírá svoji daň. Také vzpomeneme na nedávné zprávy z médii o nepokojích na Kubě. Zde bude potřeba malá, dovysvětlující odbočka. Hospodářství Kuby stojí na třech pilířích – cestovní ruch, těžba niklu a export zemědělské produkce. Cestovní ruch je nejvýznamnější položkou v příjmu hospodářství a v důsledku celosvětové pandemie byl tento příjem značně omezen. V této situaci došlo také k energetické krizi. Kuba je zásobována ropou z Venezuely. Venezuela je momentálně také pod embargem a jedním z následků embarga je nemožnost zajistit ze zahraničí dostatečné množství prostředků nutných k využívání technologie zpracování surové ropy (která je bez rafinace a různých úrovní destilace pouze nepoužitelnou mazlavou hmotou). Prvky této technologie podléhají patentu, což je také předmětem embarga. Snížení turismu a výpadek dodávek ropy měly za následek pokles kubánské ekonomiky a problémů se zásobováním. V České republice jsme byli zásobování zprávami, které vyvolávaly dojem, že stojí celá Kuba na nohou a protestuje proti vládě. Pozorný divák si mohl všimnout nejasností. Na ČT běžely záběry „protivládních protestů“ na kterých drželi protestující vlajky Hnutí 26. července (hnutí, v jehož čele stál Fidel Castro) a vykřikovali hesla podporující vládu. Občas mohl také znalejší divák poznat Caracas, nebo několik let staré záběry z Mexika (španělština jako španělština, vždyť je to jedno, že). Zkrátka, o žádné masové protesty nešlo. Ale že Kubánská republika čelí velikým potížím a výzvám rozhodně popřít nelze.

Nic méně, i v těchto obtížných podmínkách dokáže pandemii řešit celkem efektivně. Pokud je řeč o embargu, je třeba zmínit také jeden případ, který dokresluje, jaký má vlastně blokáda charakter. Kubánská republika vyjednala dodávku plicních ventilátorů (ze zemí EU), smlouva byla podepsána, jednalo se o termínu dodání. Oslovená firma pod pohrůžkou sankcí nakonec od smlouvy odstoupila. Kubánci situaci vyřešili vývojem a výrobou vlastních plicních ventilátorů. Ano, na jednu stranu je to úspěch, ale samozřejmě došlo k časové prodlevě a vynaložení finančních prostředků, které mohly být investovány jinam.

V oblasti vakcinace postupuje Kuba také samostatně a suverénně. V EU a USA se šlo zaběhnutou cestou – obrovská dotace z veřejných peněz soukromé firmě na vývoj a výrobu vakcíny.  Potíže s distribucí a aplikací vakcíny v EU jsou notoricky známé, netřeba zmiňovat. Firma Pfizer ve své zprávě zveřejnila zajímavou informaci – marže na jediné dávce vakcíny činí 2400 %.

Kuba šla jinou cestou. Z počátku se uvažovalo o importu zahraničních vakcín, ve hře byl ruský Sputnik V nebo čínská vakcína. Obě varianty byly nakonec odmítnuty a zahájil se vlastní výzkum. Toho se zhostil institut Karlos Juan Finlay (institut je pojmenován po kubánském epidemiologovi, který stál u zdárného překonání žluté zimnice, nemoci která sužovala země Latinské Ameriky – mj. jeho jméno nese jedno z nejvyšších vyznamenání Kubánské republiky) a Biocuba farma – výsledkem snažení bylo 5 typů vakcíny – Soberana (jednodávková vakcína), Soberana 2 (vakcína k použití dvou dávek), Soberana +, Mambisa (sprej do nosu, zatím nízká fáze testování) a Abdala. Nejvyšší zaměření bylo na vakcíny Soberana 2 a Abdala. Obě jsou již v užívání. V případě použití vakcíny Soberana se jedná o tři dávky (Soberana 2 a Soberana +) s efektivitou ochrany 92%. Dále se používá Abdala ve dvou dávkách s ochranou vyšší než 92%. V současné době je na Kubě naočkováno alespoň jednou dávko téměř 60 % populace (očkování bylo zahájeno na přelomu května a června). Na Kubě je velký trend očkování a většinou občanů je vítáno. Vláda se zavázala, že do konce roku bude přoočkována celá populace. Od 5.9 jsou očkovány také děti od 2 let věku (vakcínou Soberana).

Jedním z charakteristických rysů kubánské mezinárodní politiky je solidarita. Kuba historicky vysílala lékařské brigády všude tam, kde bylo potřeba. Můžeme zmínit některé příklady -  pomoc při likvidací následků zemětřesení v Chile (1960), Peru (1970), Nikaragui (1972), Mexiko (1985), Arménii (1989), Iránu (1990), Alžíru (2003), likvidace následků hurikánu v Hondurasu (1974), Hon-Gua-Nik (1998), likvidaci následků povodní ve Venezuele (1999), Guyaně (2005). Mezi největší kampaně patřilo vyslání lékařského kontingentu (byl nejpočetnější ze všech, které vyslaly ostatní země) do Afriky za účelem boje proti epidemii eboly. Do výčtu solidárních misí je třeba také zahrnout kampaň Milargo (Zázrak), která trvá od roku 2004 a během které byl vyšetřen zrak 6 000 000 milionům lidí z rozvojových zemí a bylo provedeno mnoho tisíc operací odstraňujících šedý zákal. Pro naplňování solidárního poslání byla na Kubě založena lékařská brigáda, která nese název Contingente Internacional de Médicos Especializados en Situaciones de Desastres y Graves Epideias Henry Reeve (zkráceně Brigáda Henry Reeve). Brigáda byla pojmenována po dalším z hrdinů Kuby – Henry Reevovi, narozenému v Brooklinu, který v 19 letech odcestoval na Kubu a svůj život zasvětil povstaleckému boji za nezávislost Kuby.

Při založení lékařské brigády zakončil Fidel Castro svůj proslov slovy: „Dokážeme, že existují odpovědi na tragédie planety. Dokážeme, že lidská bytost může a musí být lepší. Ukazujeme hodnotu svědomí a morálky. Nabízíme život.“ Členové brigády jsou připraveni zasáhnout okamžitě v každém koutu světa, kde to bude potřeba. V nejtěžších časech pandemie Covid-19 přispěchali na pomoc i nemocí sužované Evropě.

Za svoji činnost si brigáda vysloužila respekt a obdiv. Existuje iniciativa, jejíž snahou je udělení Nobelovy ceny této brigádě. Podporu této iniciativě můžete vyjádřit osobně na stránce www.cubanobel.org . Mezi nejvýraznější osobnosti prosazující toto ocenění patří také americký herec Danny Glover.

Autor: 
Mgr. Aleš Hubert, předseda pobočky