Historii československo-kubánských vztahů zmapoval na besedě v Brně člen brněnské pobočky Společnosti česko-kubánského přátelství a majitel Česko-kubánského muzea Milan Carbol.
Jako znalec tohoto karibského ostrova besedoval Carbol s posluchači o 50. výročí návštěvy delegace kubánského představitele Fidela Castra v Československu (přiletěl 21. června 1972). Po jednání v Praze přespal Castro 22. června ve Vládní vile (dnes vile Stiassni) v Brně - Pisárkách a brzy ráno pokračoval v cestě na Slovensko. V ČSSR setrval do 26. června. Absolvoval řadu setkání s lidmi, přijal pozvání na lov, hrál stolní tenis, F. Castrovi učaroval východoslovenský folklór a tamní lidové kroje.
O něco dříve, v říjnu 1960 byl v Československu na školení známý revolucionář Ernesto Che Geuvara. V Brněnské hale Zetor Gallery v Brně -Líšni jsou k vidění z té doby fotografie z jeho návštěvy továrny na traktory, včetně za volantem zetoru.
Milan Carbol i místopředseda brněnské pobočky Společnosti česko-kubánského přátelství Jozef Štofan potvrdili, že česko-kubánské vztahy trvají z dob rakouskouherského mocnářství. Tehdy proudily z českých zemí na Kubu textilní výrobky a kovoobráběcí stroje. Po 1. světové válce byly ustaveny vztahy ČSR - Kuba po r. 1920. V roce 1927 otevřela Kuba v Československu své velvyslanectví. Čs. velvyslanectví na Kubě vzniklo za 2. světové války v r. 1942. V 50. letech minulého století čs. jako jediná socialistická země s Kubou nepřerušila vztahy. Také proto, že na Kubě žila československá menšina. Vztahy se budovaly po celé 20. století. Už 13 dní po vítězství kubánské revoluce Československo uznalo vládu "ostrova svobody." Nastala etapa intenzivních kontaktů, včetně dodávek čs. zbraní i finančních úvěrů poskytnutých Kubě. V r. 1968 F. Castro sdílel názory SSSR k vojenské intervenci Varšavské smlouvy do ČSSR. Proto v dalších letech představitelé obou zemí obnovili ekonomickou a hospodářskou spolupráci a slibovali si navzájem nerozborné přátelství a součinnost.
Názorová stanoviska otočili noví kapitalističtí vládci v období Václava Havla se snahou Kubu a její režim co nejvíce pošpinit. Místo pěti milionu turistů ročně jich dnes navštěvuje tento ostrov pouze tři sta tisíc, což znamená velký výpadek příjmů státní kasy. Rozmach podnikání na Kubě tlumí trvající obchodní embargo ze strany USA. Potíže kubánského státu se snaží překonávat dnes už vícebarevná kubánská vláda. »Situace se bouřlivě mění, přerozdělují se politické vztahy. Kubu jsme měli a máme dál rádi,« uvedl J. Štofan a dokladoval, že z Kuby k nám se dováží např. rum a doutníky, naopak na ostrov se z ČR posílají autobusy, kuka-vozy na svoz komunálního odpadu, ledničky, auta a jiné zboží. Otázkou je, nakolik dřívější přátelství vydrželo?
(vž)
Fotogalerie
