Patrně nás tento týden čeká velká stávka řidičů v autobusové dopravě. Příčin bychom našli vícero, například diletantské počínání vlády, která nejdříve dlouze přešlapovala na místě, než začala řešit výrazně podceněné platy řidičů. Podceněné byly dlouhodobě a oproti celostátnímu průměru to bylo neúnosné, i vzhledem k míře odpovědnosti, kterou řidiči mají.
Vládní nařízení není zjevně úplně precizní, protože umožňuje soukromým dopravcům obcházet navýšení platů. Proto by vláda místo planých slibů měla výrazněji pomoci krajům, aby byly schopny tyto služby ufinancovat. A také připravit řešení, jež by pomohlo mít důslednou kontrolu nad veřejnou dopravou a podmínkami, za jakých funguje. Dlouhodobý problém totiž je, že veřejná hromadná doprava je zařizována smluvními soukromými dopravci, na kterých jsou pak kraje závislé, a ti se snaží nařízení o platech řidičů obcházet všemi různými způsoby. Veřejná hromadná doprava je veřejná služba, a proto by neměla fungovat jako soukromý byznys generující zisk pro majitele dopravních firem.
Představitelé vlády by se měli hluboce zamyslet, že sliby, které rozdávají, nejsou bohužel žádným konstruktivním řešením pro to, jak bude veřejná doprava v krajích vypadat i v dalších letech. Je mnoho odrazujících příkladů, kdy soukromé podnikání plní kapsy majitelům firem, ať už se jedná o veřejnou dopravu, distribuci vody či soukromé exekutory. Byznys na úkor občanů i státu je tím nejhorším, co v poslední době nepřeberně bují. A nad těmito problémy je třeba se nejen zamyslet, ale najít i východisko, které bude akceptovatelné pro všechny.